Dr. Eric Pearl - THE RECONNECTION

Na úvodní stránku

 

Biografie.

Světově uznávaný léčitel ERIC PEARL se objevil v bezpočtu televizních pořadů ve Spojených státech i po celém světě. Byl pozván, aby vystoupil před Spojenými Národy, prezentoval před plným sálem na Madison Square Garden a jeho semináře jsou předmětem článků v různých publikacích včetně The New York Times.

Jako doktor měl Eric po 12 let vysoce úspěšnou chiropraktickou praxi až do dne, kdy ho pacienti začali upozorňovat, že na sobě cítí jeho ruce - i přesto, že se jich fyzicky nedotkl. Během prvních několika měsíců se na jeho dlaních objevovaly puchýře a krvácely. Pacienti začali brzo hlásit zázračná uzdravení z rakoviny, nemocí souvisejících s AIDS, epilepsie, syndromu chronické únavy, roztroušené sklerózy, revma a osteoartritidy, porodních defektů, mozkové obrny a dalších vážných chorob. To všechno se stalo, když Eric v jejich blízkosti jednoduše držel své ruce - a do dnešního dne to pokračuje.

K dnešnímu datu byla jeho léčení zdokumentována v šesti knihách, a to včetně Ericova vlastního mezinárodního bestselleru The Reconnection: Heal Others, Heal Yourself (RECONNECTION - Návrat k léčivé energii, vydala Pragma), který brzo vyjde ve svém 30. jazyce.

Se sídlem v Los Angeles vyvolávají Eric a Rekonektivní Léčení velký zájem ze strany špičkových doktorů a výzkumníků v oblasti lékařství v nemocnicích i univerzitách po celém světě. Mimo jiné to jsou Jackson Memorial Hospital, UCLA, Cedars-Sinai Medical Center, VA Hospital, University of Minnesota, University of Miami Medical School a University of Arizona - kde Eric na žádost Dr. Andrewa Weila promluvil k lékařům. V současnosti probíhají v mnoha zařízeních nové výzkumné programy pod vedením tak renomovaných vědců, jako jsou Gary Schwartz, PhD., William Tiller, PhD., a další.

Eric během roku neustále cestuje po celém světě a přináší světlo a informace Rekonektivního Léčení na tuto planetu. Učí vás, jak aktivovat a používat toto nové a všezahrnující spektrum léčivých frekvencí, které nám dovoluje zcela překročit "energetické léčení" a "techniku", abychom zpřístupnili úroveň léčení za čímkoliv, kam byl až dodnes kdokoliv schopen dosáhnout! K dnešnímu dni už učil více než 40.000 praktiků Rekonektivního Léčení ve více než 60 zemích a uskutečňuje tak spontánní generování léčitelů po celém světě.

 

Ocenění Reconnection

"… nový vhled do dynamiky léčení." - Deepak Chopra, M.D., autor knihy How to Know God

"Eric je úžasný člověk se skvělým darem léčení. Přečtěte si tuto knihu a nechte se transformovat!" - John Edward, médium; autor knihy What If God Were the Sun?

"Rekonektivní Léčení je fenoménem ve světě léčení."- Lynne McTaggart, autorka knih The Field a The Intention Experiment

"…Pravda o novém revolučním způsobu, jak léčit a jak být léčen… Plná humoru, vhledu a hlubokého pochopení i pokory, která přichází pouze se zralostí dobrého klinického lékaře a vědce… Pokud to se zdravím a s léčením myslíte vážně, přečtěte si tuto knihu!" - Christiane Northrup, M.D., asistentka klinického profesora na OB/GYN, University of Vermont College of Medicine; autorka knih Women's Bodies, Women's Wisdom a The Wisdom of Menopause

"Jako lékař a vědec jsem byl trénován, abych věděl, jak a proč léčení fungují. Když přijde na Rekonektivní Léčení, tak nevím, jak funguje. Ze své vlastní zkušenosti jednoduše vím, že ano..." - Mona Lisa Schulz, M.D., Ph.D., autorka knihy Awakening Intuition

"The Reconnection od Dr. Erica Pearla je jednoduše ta nejlepší kniha na transpersonální léčení a spirituální medicínu, která se během let objevila. Je to dar z Vesmíru a výjimečně vzrušující příspěvek k celosvětovému posunu paradigmatu, který v naší době probíhá. Pokud tento rok přečtete pouze dvě knihy, ujistěte se, že tento drahokam bude jedním z nich." - Hank Wesselman, Ph.D., autor knih Spiritwalker, Medicinemaker a Visionseeker

"Toto je kniha, která inspiruje mysl, stejně jako těší srdce a oslavuje proces léčení. … Rekonektivní Léčení by si měli přečíst profesionálové v oblasti zdraví, kteří si přejí dosáhnout vyšší úrovně léčení svých pacientů a během procesu uzdravit i sami sebe." - Gary E. R. Schwartz, Ph.D. a Linda G. S. Russek, Ph.D., ředitelé Human Energy Systems Laboratory at the University of Arizona a autoři The Living Energy Universe

"Ericu Pearlovi byl dán jedinečný dar léčení… nová, neřízená forma léčení, která jde za formule, techniky a mantry, se kterými jsme na této planetě museli pracovat až doteď. Vysoce to doporučuji praktikům v oblasti zdraví, stejně jako všem, které zajímá probuzení jejich vlastního léčivého potenciálu." - Richard Gerber, M.D., autor knihy Vibrational Medicine

"Napojování … tajemství ke všemu léčení." - Dr. Wayne Dyer, autor bestselleru The Power of Intention

 

Historie Reconnection.

Se sídlem v Los Angeles vyvolal zakladatel Eric Pearl velký zájem ze strany špičkových lékařů a výzkumníků po celém světě včetně jedné z nejlepších nemocnic ve Spojených státech, Level 1 Trauma Institute, Spinal Cord Injury Center a University School of Medicine.

Ještě předtím, než se náhle objevily jeho netradiční léčitelské schopnosti, měl Eric po 12 let vysoce úspěšnou chiropraktickou praxi. V srpnu 1993 zjistil, že byl požehnán velmi neobvyklým "darem." Po 12 letech tradiční chiropraxe se náhle stal léčivým prostředkem jiného druhu: vodičem, přes který plynou léčivé energie.

I když je Eric příliš zaměstnán cestováním, než aby byl schopen si i nadále udržet svoji praxi, na jeho seminářích a soukromých sezeních se neustále potvrzuje, že jeho "dar" pomáhá lidem s velkou různorodostí vážných onemocnění včetně zhoubných nádorů, nemocí souvisejících s AIDS, syndromem chronické únavy, porodních defektů a deformací kostí.

Eric získal titul Doktor Chiropraxe na Cleveland Chiropractic College v Los Angeles. Během 80. a 90. let vedl jedno z největších chiropraktických center v oblasti L.A. Často byl nazýván "Chiropraktikem z hvězd", získal si pověst vysoce úspěšného a populárního doktora. Zatímco studoval pod takovými mistry, jako jsou Dr. Virgil Chrane a Dr. Carl Cleveland, sr., byl Eric Pearl jedním z několika málo praktiků, kteří vedle standardního chiropraktického přístupu zapracovali navíc i čisté, původní a skoro ztracené techniky.

V neformálním i klinickém prostředí se pacienti (a lékaři!) stali svědky výsledků těchto léčení, která se objevovala skrze Erica, když NAD NIMI JEDNODUŠE DRŽEL SVÉ RUCE.

Proč já?

Pokud bych seděl na obláčku a plul nad planetou jenom proto, abych vybral tu správnou osobu, které bych mohl věnovat jeden z nejvzácnějších a nejvyhledávanějších darů ve Vesmíru, nevím, jestli bych se natáhl éterem, namířil svůj prst přes ohromný dav lidí - vůdce, kramáře, čestné i prohlašující se za čestné - a řekl, "On! To je ten pravý. Dejte to jemu."

No, možná se to přesně takhle nestalo, ale vypadá to tak. S výjimkou, kdy tomu tak není. Myslím tím kromě toho, když přijde někdo jiný se zcela odlišným a naprosto přesvědčivým vysvětlením. "Ale ne," protestuje někdo, kdo to se mnou myslí dobře a nevěřícně zírá na zjevný nedostatek mého chápání, jak funguje Vesmír, "Vy jste to přece dělal už předtím, v minulých životech." A já chci vědět tohle: jak je možné, že jsou takoví znalci mých minulých životů, když já mám problémy pochopit tenhle?

Chci říct, buďme realisté. Strávil jsem dvanáct let budováním jedné z největších, pokud ne té největší chiropraktické praxe v Los Angeles. Měl jsem tři domy, Mercedes, dva psy a dvě kočky. Všechno by se zdálo být perfektní, pokud bych nepřišel o své peníze a vyvaroval se alkoholu, když se můj šestiletý vztah blížil ke svému konci. To byla událost, po které jsem tři dny prakticky nebyl neschopný dát jednu nohu před druhou. Prozac pomohl. Pomohl hodně.

O šest měsíců později jsem byl na návštěvě ve Venice Beach v Kalifornii se svojí asistentkou, která trvala na tom, že si mám nechat vyložit karty od kartářky na pláži. "Nechci si nechat vykládat karty od nějaké kartářky z pláže," odpověděl jsem zcela odůvodněně. Pokud by kartářka byla tak úžasná, lidé by chodili za ní; netahala by karetní stolek, ubrus, kouzla a další nezbytnosti na přelidněnou stezku na pláži, kde může chytat nic netušící turisty, aby jim nastražila svoji verzi jejich budoucnosti a ještě očekávala, že za takové privilegium dostane zaplaceno.

"Potkala jsem ji na večírku a řekla jí, že tam budeme. Cítila bych se trapně, pokud bychom si nenechali udělat výklad, " odpověděla z fleku moje asistentka a dodala, že žena dělá čtení za 20 i za 10 dolarů. Jeden pohled na moji asistentku mi prozradil, že další protesty by byly marné. "Fajn," zamručel jsem a sáhl pro desetidolarovou bankovku a myslel na to, že to byla polovina peněz, které nám zbyly na oběd. Poslušně jsem napochodoval k ženě, sedl si na její skládací židličku, dal jí deset dolarů a myslel na to, jak jsem už teď hladový.

Výměnou za mé peníze se mi dostalo velice hezkého, ačkoliv nepříliš pozoruhodného výkladu současnosti a vychutnal jsem si bytost nazývanou "Bubelah" v podobě této roztomilé židovské cikánky. Skoro jako by mi odpovídala, "Existuje velice speciální práce, kterou provádím přes axiatonální linie. Napojuje to meridiánové linie vašeho těla na linie planetární mřížky, která nás spojuje s hvězdami a s ostatními planetami." Řekla mi, že je schopná udělat tuto práci a že je to něco, co jako léčitel potřebuji. Také mi řekla, že bych si o tom mohl přečíst v knize nazvané The Book of Knowledge: The Keys of Enoch. Znělo to opravdu zajímavě, takže jsem se zeptal: "Za kolik?" Řekla, "Třista-třicet-tři dolarů." "Ne, děkuji."

Tohle je přesně ten druh věcí, před kterými vás varují večerní pořady. Už teď slyším ve večerních zprávách, "Židovská cikánka ve Venice Beach bere 333 dolarů od důvěřivého chiropraktika." Přes celou obrazovku svítí moje fotka a pod ní nápis "Trouba". "… přesvědčila doktora, aby jí po zbytek života platil 150 dolarů měsíčně za pálení svíček na jeho ochranu." Cítím se poníženě už jen z toho důvodu, že o tom uvažuji. A tak jsme s asistentkou odešli a kreativně vymysleli oběd pro dva za deset dolarů.

Asi byste si mysleli, že tím to skončilo, ale mysl funguje zvláštním způsobem. Nedokázal jsem tu myšlenku dostat z hlavy. Sám sebe jsem přistihl, jak posledních pár minut z přestávky na oběd chodím do obchodu Bodhi Tree, abych se pokusil rychle přečíst kapitolu 3.1.7 z knihy The Book of Knowledge: The Keys of Enoch. Tato kapitola pojednává o axiatonálních liniích. Největší lekcí toho dne bylo, že pokud kdy existovala kniha, která se nedá rychle přečíst, byla to právě tahle kniha. Ale přečetl jsem si dost. Bude mě to pronásledovat, dokud nepovolím. Rozbil jsem prasátko.

Práce se dělá ve dvou dnech, ve dvou oddělených dnech. První den jsem jí dal své peníze, lehl si u ní na stůl a poslouchal, jak moje mysl brblá, "Tohle je ta nejhloupější věc, jakou jsem kdy udělal." Nemůžu uvěřit, že jsem dal 333 dolarů nějaké cizí ženské, aby mohla prsty kreslit linie po mém těle. Jak jsem tam tak ležel a přemýšlel o všech dobrých způsobech, jak se daly ty peníze utratit, prolétlo mnou náhle pochopení. No, už jsi jí ty peníze dal. Stejně tak dobře můžeš zastavit tohle negativní drmolení a být otevřený, abys přijal cokoliv, co je tu k přijetí. Tak jsem tam tiše ležel, připravený a otevřený. Nic jsem neočekával. Absolutně nic. I když se zdálo, že jsem v místnosti jediný, kdo to věděl. Ale zaplatil jsem za obě sezení, a proto jsem se v neděli vrátil na druhou část. Nicméně tu noc se staly ty nejpodivnější věci. Hodinu potom, co jsem šel spát, se lampa vedle mé postele - lampa, kterou jsem měl deset let - sama zapnula a já se probudil s velice reálným pocitem, že v mém domě  jsou lidé. Prohledal jsem dům se svým dobrmanem, řeznickým nožem a pepřovým sprejem, ale nikoho jsem nenašel. Vrátil jsem se do postele se zvláštním pocitem, že nejsem sám, že mě někdo sleduje.

Naoko začal druhý den prakticky stejně jako den první. Nicméně jsem brzy zjistil, že to bude všechno možné, jenom ne to, co bylo den předtím. Moje nohy nechtěly zůstat v klidu. Měly takový ten syndrom "šílených nohou", který udeří pokaždé během úplňku uprostřed noci. Tento pocit brzy postihl i zbytek mého těla. Společně se skoro nesnesitelným mrazem. Všechno, co jsem mohl dělat, bylo ležet nehybně na stole. A tak moc, jak jsem chtěl seskočit dolů ze stolu a vytřást ten pocit ven z každé buňky svého těla, neodvážil jsem se pohnout. Proč? Protože jsem zaplatil svých 333 dolarů a hodlal jsem za své peníze dostat všechno, za co to stálo. Tak proto. Brzo bylo po všem. Byl dusný, horký srpnový den a my jsme byli v apartmá bez klimatizace. Byl jsem promrzlý až na kost a cvakaly mi zuby. Žena přispěchala, aby mě na pět minut zabalila do deky, dokud se teplota mého těla nevrátila k normálu.

Byl jsem jiný. Nerozumím tomu, co se stalo. Dokonce jsem se ani nemohl pokusit to vysvětlit, avšak už jsem nebyl tou osobou, kterou jsem byl čtyři dny předtím. Vmanévroval jsem do svého auta, které nějak znalo cestu domů.

Nepamatuji si zbytek dne. Nedokážu vám s jistotou říct, jestli nějaký zbytek dne byl. Všechno, co vím, je, že následující ráno jsem v práci. A odysea začíná.

Po manipulaci s páteří jsem měl ve zvyku nechávat své pacienty ležet na stole se zavřenýma očima po dobu 30 až 60 sekund, aby si odpočinuli a dovolili svému nastavení se usadit. Tohle pondělí si sedm z mých pacientů vybralo, aby se mě zeptali, jestli jsem chodil okolo stolu, když tam leželi. (Někteří z nich ke mně chodili skoro dvanáct let a jeden byl u mě poprvé.) Někteří se ptali, jestli někdo jiný přišel do místnosti, protože cítili, jako by několik lidí stálo nebo chodilo okolo stolu. Tři řekli, že cítili, jako by lidé okolo stolu běhali, a dva nesměle podotkli, že se zdálo, jako by lidé okolo stolu létali.

Byl jsem chiropraktikem asi dvanáct let a předtím se nikdy nikdo podobným způsobem nevyjádřil. Nyní mi to řeklo sedm lidí v ten samý den. Něco se dělo. V poklusu mezi pacienty jsem čelil dalším pozorováním od svých zaměstnanců: "Vypadáte tak jinak! Váš hlas zní tak jinak! Co se vám přes víkend stalo?" Jistě, že jsem jim to nehodlal říct. "Ale nic," odpověděl jsem a sám se divil tomu, co přesně se o víkendu stalo.

Moji pacienti říkali, že dokážou ucítit, kde jsou moje ruce, ještě než se jich dotknu. Dokázali cítit mé ruce, když byly několik centimetrů od jejich těla. Stala se z toho hra, jak přesně dokážou určit polohu mých rukou. Ale když lidé začali přijímat léčení, stala se z toho víc než jen hra. Nejprve se léčení zdála nevýznamná: různé bolesti a podobně. Když pacienti zdánlivě přicházeli kvůli chiropraxi, srovnal jsem je a pak jim řekl, aby zavřeli své oči a leželi, dokud jim neřeknu, že je mají znovu otevřít. Zatímco měli zavřené oči, přejel jsem nad pacienty jednou nebo dvakrát svýma rukama. Když vstali a bolest byla pryč, ptali se mě, co jsem udělal. "Nic. A nikomu to neříkejte," byla moje standardní odpověď. Což bylo stejně efektivní, jako přístup Nancy Reaganové k drogám, "Jednoduše řekněte ne".

Brzo lidé přicházeli kvůli těmto léčením z celých států a já neměl tušení, co se děje. Jistě, pravidelně jsem se radil se ženou, která mě napojila přes axiatonální linie. "Musí to pocházet z něčeho, co už ve vás bylo. Možná to má co do činění se zážitkem blízké smrti vaší matky," řekla mi a dodala, "Nevím o nikom, kdo by kdy reagoval takhle. Je to fascinující." Fascinující. Fascinující zjevně znamenalo, že si mám poradit sám.

Začátkem října se dostavily manifestace. Držel jsem své ruce nad ženou trápící se s kolenem, které bylo výsledkem dětské nemoci kostí. Když jsem dal své ruce pryč, její koleno bylo lepší. Moje ruce byly pokryté puchýřky, malinkatými puchýřky, které zůstaly jenom tři až čtyři hodiny. To se stalo během více než jedné příležitosti. Kdykoliv se objevily puchýře, lidé z ostatních kanceláři v budově se přiběhli podívat. (Měl jsem si za to účtovat.) Pak se to stalo. Moje dlaň krvácela. Nedělám si z vás legraci. Nebyly to proudy krve jako ve starých filmech nebo v časopisu National Enquirer, ale spíše jako bych si probodnul svoji dlaň špendlíkem. Ale byla to krev, stejná krev. To je iniciace! Informovali mě lidé. Do čeho? Ptal jsem se. A zase, jak to věděli? Proč jsem to nevěděl já? Kdo to vlastně ví?

Dobrodružství začíná.

V listopadu jsem objednán na schůzku se světově proslulým médiem. Bez dechu, ztracený a o 30 minut později (jako obvykle) vrazím dovnitř, svalím se do jeho křesla a předstírám, že jsem si nevšiml "vražedného pohledu". Znáte ten mistrný pohled, který vám sevře svěrač, abyste ho ustáli; ten, po kterém se vám před očima promítne každá lekce o dochvilnosti, kterou jste kdy dostali, a současně zpochybní vaši lidskou hodnotu, založenou na tomto ohavném, ačkoliv jediném a diskutabilním, prohřešku. Byl jsem si jistý, že ve svém volnu píše petice Kongresu, aby se do veřejných škol vrátilo slovo nedochvilný. Byl jsem si jistý, že tenhle výklad bude smršť.

Ve velice profesionálně-obchodním stylu rozložil své karty a pečlivě zakrýval jakýkoliv náznak tepla nebo soucitu ve své tváři. Podíval se na karty, pak se mi podíval přímo do očí s lehce potutelným úšklebkem a zeptal se, "Cože to děláte?" No, nevím jak vy, ale za 100 dolarů na hodinu jsem si pomyslel, "Vy jste médium." Řekněte mi to vy. Zdržel jsem se vyslovení svých myšlenek nahlas. "Jsem chiropraktik," řekl jsem věcně a byl opatrný, abych neudal příliš mnoho informací, které by mohly ovlivnit můj výklad. (Dokonce jsem mu ani neřekl své příjmení, když jsem se objednával na schůzku.) "Ale ne, je to něco víc než tohle," řekl. "Něco přichází skrze vaše ruce a lidé přijímají léčení. Budete v televizi," pokračoval, "a lidé budou jezdit z celé země, aby vás viděli." Tohle byla ta poslední věc, kterou bych očekával, že od toho muže uslyším. Pak mi řekl, že budu psát knížky. "Dovolte mi něco vám říct," odsekl jsem s vědoucím úsměvem, "pokud jsem si jedinou věcí jistý, tak je to ta, že nebudu psát žádné knihy."

Bez knih jsem se vždycky obešel. Do tohoto okamžiku ve svém životě jsem přečetl možná dvě knihy a jedna z nich byla obrázková. Ale život měl přinést více změn. Média, léčitelé a lidé zabývající se channelingem si mě našli. Z celé země za mnou přicházeli a říkali mi, že jim bylo během meditace řečeno, aby na mě pracovali - a odmítali jakékoliv finanční vyrovnání. Moje aféra s láskou k alkoholu se zklidnila na obyčejné přátelství: občas k večeři jeden a půl skleničky vína. Nikdo nebyl překvapený víc než já.

To nejdivnější mělo ještě přijít: Moje závislost na televizi neočekávaně zmizela. Odvažuji se říct, že byla nahrazena knihami. Čtení jsem neměl dost: východní filozofie, život po smrti, chanellované informace a dokonce zkušenosti s UFO. Sledoval jsem, poslouchal i četl každého a všude.

Když jsem se v noci uložil ke spánku, začaly moje nohy vibrovat. Moje ruce byly jakoby neustále "zapnuté". I kosti v mé lebce vibrovaly a v uších mi bzučelo. Později ke mně přicházely tóny a ve vzácných příležitostech zněly jako hlasy v chorálech.

A je to tady. Zbláznil jsem se. Teď už mám jistotu. Každý přece ví, že když přijdete o rozum, začnete slyšet hlasy. Moje zpívaly. Ke všemu v chorálech. Nemohl jsem mít malé a tiché pobrukování, nesmělého vokalistu nebo dokonce menší sbor. Ne, já měl celý chorál.

A co moji pacienti? Ti viděli barvy: překrásná intenzivní modrá, zelená, fialová, zlatá a bílá. A přesto, že byli schopni rozeznávat tyto barvy, říkali mi, že takto specifické manifestace nikdy předtím neviděli. Jejich krása je za vším, co známe. A mí pacienti, kteří pracovali v televizi a ve filmu, mi řekli, že nejenže tyto barvy neexistují tak, jak známe pojem barvy zde na zemi, ale ani s použitím dnešních zdrojů a technologií by nebylo možné je zreprodukovat.

Ano, pacienti viděli i anděly. Momentálně patří andělé mezi populární zážitky, takže jsem zpočátku nevěnoval příliš pozornosti andělským příběhům. Dokud lidé nezačali popisovat ty samé příběhy: stejné anděly, stejné zprávy, stejná jména. Nemluvíme o obvyklých andělských jménech jako Michael nebo Ariel, ani nemluvíme o Mojžíšovi nebo Buddhovi, i přesto, že spousta lidí říkala, že viděla Ježíše. Mluvím o jménech jako Parsillia a Jiří. Jiří se objevuje dětem a ostatním, kteří mohli být nervózní při pomyšlení na setkání s andělem. Víte, Jiří se nejprve objevuje jako malý barevný papoušek. Lidé mi pravidelně vysvětlují, že potom už najednou není papoušek, najednou je prostě vaším kamarádem. Jiří se stal známý tím, že se lidem později objevoval v době stresu.

První osoba, která viděla Jiřího, byla dívka ve věku 11 let, Jamie. Přiletěla se svojí matkou z New Jersey, protože měla skoliózu páteře, která celkem hodně křivila tělo této neobvykle zářivé a jinak velmi atraktivní dívky. Když Jamie odešla ze svého prvního sezení, řekla své matce a mně, "Právě jsem viděla takového malého barevného papouška. A řekl mi, že se jmenuje Jiří. A pak už to nebyl papoušek. Dokonce nebyl ani v živé formě." Živá forma: tohle bylo slovo od jedenáctileté dívky. "Pak se prostě stal mým kamarádem."

Během dalších dvou nebo tří měsíců se mi svěřili další pacienti, že potkali Jiřího. Nikdo z nich přitom o Jiřím nevěděl, protože u všech andělů držím jména a popisy v tajnosti, abych neovlivnil zkušenosti ostatních lidí. (Dokonce i v tomto textu jsem změnil jména Jiří a Parsillia, abych ochránil jejich ryzí nevinnost.)

I když ne úplně, byla páteř Jamie z větší části napravena během jejího třetího sezení a poté se vrátila do New Jersey. Od té doby jsem s ní několikrát mluvil. Zdá se, že si vede dobře. A čas od času se jí ozve Jiří.

Na druhou stranu přichází Parsillia se specifickými zprávami. Často vám dá nejprve vědět, že budete vyléčeni. Poté vám řekne, že pokud budete vyléčeni, půjdete do televize a budete "šířit slovo". Hádám, že bychom jí měli říkat náš Anděl pro Styky s veřejností.

První osobou, která Parsilliu viděla, byla Michele, žena z Oregonu. Michele mě viděla v interview pro NBC, bylo to jedno z mých dřívějších vystoupení v televizních pořadech. V té době vážila se vším všudy 87 liber. Měla syndrom chronické únavy a fibromyalgii. Neměla chuť k jídlu a už jen polknutí bylo bolestivé. Nebyla schopná vstát z křesla a dojít sama do koupelny. Aby byla bolest alespoň trochu snesitelná, musela být čtyřikrát za noc přenesena z postele do horké sprchy. Pokud by vzala své děti na návštěvu k matce a hodinu řídila auto, musela by tam tři dny zůstat v posteli, než by byla schopná zvládnout cestu domů. Zjevně nebylo možné, aby měla práci na plný úvazek. A její šestiletý syn musel dělat večeře pro svého tříletého bratra: sendviče s arašídovým máslem.

Michele, stejně jako většina z mých pacientů, nikdy předtím neviděla anděla ani neslyšela hlasy. Trvalo jí tři dny, než byla schopna získat andělovo jméno. Parsillia jí řekla, že bude vyléčena a že bude šířit slovo v televizi. Zhruba jeden rok poté jsme byli společně hosty v různých pořadech. Byla samý úsměv - a trochu slz. Její váha je nyní normální, má zdravý vzhled, udrží si práci na plný úvazek a pravidelně cvičí. A ano, každý večer vaří večeři pro svoji rodinu. Už žádné sendviče s arašídovým máslem.

Další pacienti během návštěv viděli muže s bílými vlasy, bílým knírem a v bílém plášti. Jindy se objevuje v róbě se zakrytou hlavou.

Debbie, matka tří dětí z Jižní Kalifornie, byla první, která viděla tohoto anděla (jehož jméno neznáme). V březnu 1995 jí byla diagnostikována smrtelná rakovina pankreatu, stejná rakovina, která vzala život herci Michaelu Landonovi. Bylo jí řečeno, že má možná dva měsíce života. Ve svých zkušenostech byla vytažena z těla, cestovala skrze tunel, kde viděla tyrkysové tečky a modré světlo a na konci se ocitla v objetí bílého světla. Debbie zažila muže s bílými vlasy v obou formách. Při prvním setkání měl na sobě svoji róbu a zakrytou hlavu. Dotkl se jejího zápěstí a poslal vlnu energie, která se jí prohnala tělem. Pak se uklonil a odešel a zanechal ji v přítomnosti velmi světlého, i když neobvykle přívětivého světla. Oči se jí zalily slzy. Pak zjistila, že je v tunelu a cestuje přes galaxii, cítila "takové to", jak současně přes hlavu i nohy opouští své tělo.

Když Debbie přišla na druhou nebo třetí návštěvu, byl její neoperovatelný tumor z 80 procent pryč. Přibližně o osm měsíců později její doktoři cítili, že je kandidátem na operaci k vyjmutí zbývajících 20 procent. Těsně před dohodnutým datem operace se vrátila kvůli dalšímu z našich sezení. O den a půl později šla do nemocnice a očekávala operaci. Po nějakých testech ji však poslali domů. Žádná operace. Den a půl od našeho sezení její tumor zcela zjevně zmizel. Nezůstalo nic kromě zjizvené tkáně.

Je zajímavé poznamenat, že v listopadu přišla Debbie na další sezení. Během sezení cítila kapičky vody, jak dopadají na pravou stranu její tváře. Poté se muž s bílými vlasy a knírkem znovu objevil. Tentokrát ve svém dlouhém bílém plášti, který za ním vlál ve větru. Pak prostě zmizel.

Pacienti také obvykle vidí kruh doktorů v bílých pláštích, kteří se radí a vedou léčení. Můžete je vidět, jak spolu mluví v kruhu, avšak nelze je slyšet. Dále pravidelně přichází mladá nativní Američanka, která položí kožený pás se zářivými čtvercovými ornamenty na vaše čelo. Často také přijde nativní Američan a stojí v místnosti. (Nejsme si jisti, jestli je to šéf nebo šaman.) Dalším návštěvníkem je velice vysoký a mužný anděl, obvykle popisovaný jako osm, devět nebo deset stop vysoký s obrovskými, hustě pokrytými bílými křídly. Bylo mi řečeno, že stojí za mnou a má ruce okolo mého pasu, hledí přes mé pravé rameno a tiše vede mé ruce. Mnoho z těchto andělů se zdá mít svoji vlastní specifickou vůni: květiny, kadidlo a byliny - přesněji rozmarýnu.

Pak přišel Jered. Jeredovi byly čtyři, když ho jeho matka prvně přivedla. S výztuhami na jeho kolenou, které už ho stejně neudržely, se jeho oči dívaly současně do dvou směrů, ale nebyly schopné na nic zaostřit. Z jeho úst už nevycházela slova a v tomto tichu byl pouze nepřestávající proud slin. Jeredovo světlo se zredukovalo na prázdný výraz, který představoval pouze záblesk překrásné bytosti, která kdysi přebývala uvnitř.

Jered ztrácel v mozku myelinovou vrstvu, kudy cestují nervové impulzy. Trpěl přibližně padesáti velkými záchvaty denně. Léky snížily záchvaty přibližně na 16 za den. Jak tak ležel na stole, bez pohybu a skoro bez výrazu, jeho matka mi vysvětlila, že během posledního roku bezmocně sledovala jeho rychlou degeneraci. V době její první návštěvy už nebyla s dítětem, které kdysi znala, ale s něčím, co mohla popsat pouze jako "amébu".

Jered byl na svém prvním sezení. Kdykoliv se má ruka přiblížila k levé straně jeho hlavy, cítil její přítomnost a sahal po ní. "Podívejte se, on ví, kde je vaše ruka. Sahá po ní. To nikdy nedělá," poukazovala jeho matka s nadějným překvapením. "Tam mu chybí myelin," dodala. Jered začal být ke konci sezení tak aktivní, že se jeho matka musela posadit na stůl, držet lehce jeho ruce a chlácholivě zpívat dětské písně tak, jak to dokážou jenom matky. Jejich oblíbená byla "Twinkle, Twinkle Little Star". V den Jeredova prvního sezení se tyto fyzicky násilné záchvaty zastavily. Úplně.

Po druhém sezení chytal Jered kliky u dveří a otáčel jimi. Jeho vidění se zlepšilo a byl nyní schopen zaostřit na objekty. Když odcházel z ordinace, ukázal na recepci na květinovou výzdobu: "Květiny," řekl s úsměvem. V místnosti nezůstalo žádné oko suché.

Tu noc našli Jereda, jak společně s Vannou White recituje písmena abecedy při sledování Kola štěstí. A než šel spát, podíval se tento nemluvící andílek na svoji matku a řekl, "Maminko, zazpívej mi." O pět týdnů později se Jered vrátil zpět do školy. Na hřiště. Chytal míče.

Viděl Jered anděla? Nikdy to neřekl, ale já vím, že ano. Tento anděl ho autem vozil hodinu na schůzku a hodinu ze schůzky, seděl u něj na stole, jemně držel jeho ruce a s láskou mu zpíval "Twinkle, Twinkle Little Star" tak, jak to dovedou jenom andělé.

Ukazuje se, že jsem musel jít do svého nitra, abych našel většinu ze svých odpovědí. Moje dvě hlavní obavy byly, že nedokážu předpovědět, jaká bude něčí reakce, a tak jsem nikomu nemohl nic slíbit. A druhá, že jsem měl nepředvídatelné zvyšování a snižování energie, což se mohlo projevovat tři dny nebo i tři týdny.

Vždy jsem byl ten typ osoby s vnitřním dobíjením. Osoby, která mohla uskutečnit cokoliv, co si vzala do hlavy. Zatímco ostatní byli nastavení na čekejme a uvidíme, já jsem preferoval dominanci, manipulaci a kontrolu nad výsledkem situace. Překážky, které byly pro ostatní nepřekonatelné, byly pro mě překonatelné, takže jsem se rozjel a udělal to. Nejvíce pokořující výraz na zemi pro někoho jako já byl, "Pokud to tak má být, bude to tak." Má to tak být? Prd má být. Pokud chci, aby se to stalo, zařídím, aby se to stalo a kliďte se z cesty vy všichni falešní proroci. Takže si představte mé překvapení, když mi svitlo, že aby se tato léčení opravdu urychlila, musím jít z cesty a nechat řízení. Udělat krok zpět a nechat vést vyšší sílu. Kdo to řekl? Já. To jsem nemohl být já.

Ale bylo to tak. Nejenže energie věděla, kam jít a co dělat bez nejmenší instrukce ode mě; čím více jsem nechával svoji pozornost, aby byla mimo, tím silnější byly odezvy. Některá z největších léčení se stala, když jsem přemýšlel o tom, co nakoupit. Drzost!

Přijímej, neposílej.

Kdo to řekl? Zeptal jsem se a hledal ve skulinkách v hlavě, jako bych tam opravdu mohl něco najít. Pro tenhle druh rady tu máte špatnou osobu. Moje ego se pořád ještě vzpamatovávalo z "jdi z cesty a nech řídit vyšší sílu." Jak mám lidem provádět tato léčení, když jim nebudu posílat?

Přijímej, neposílej.

Slyšel jsem vás napoprvé. A teď mi odpovězte na otázku, odseknul jsem mentálně.

Ticho.

(Občas může ticho opravdu krkat.)

Vešel jsem, abych se podíval na další pacientku. Doufal jsem, že jí neudělám medvědí službu a byl jsem vděčný, že nedokáže vyčíst moje rozpaky a nejistotu z konceptu v mé mysli. S otevřenými dlaněmi jsem začal u jejích nohou. Přijímal jsem od pacientky přes své ruce. Přijímal jsem z nebes přes vršek mé hlavy. Bylo to láskyplné, bylo to pokorné a bylo to matoucí. Byl to divný pocit. A pak jsem uviděl, že pacientka začíná mít odezvu. A bylo to v pořádku.

V tu chvíli jsem opravdu přijal koncept, který jsem si zvolil, ačkoliv jsem mu pořád ještě úplně nerozuměl: Léčitel nejsem já, pouze Bůh je léčitel a z nějakého důvodu, ať už jako katalyzátor nebo prostředek, zesilovač nebo vysílač, zvolte si vlastní slovo, jsem pozván do místnosti.

Bylo po sezení. Pacientka viděla ty samé velkolepé barvy a slyšela ty samé nádherné tóny, které vidí a slyší ostatní pacienti. Také viděla dva z často popisovaných andělů, jak byli přítomni během léčebného procesu. Její problém, směs syndromu chronické únavy, fibromyalgie a kolitidy, měl být po tomto sezení pryč. Přesto, že přímo neohrožoval její život, ovládal posledních osm let jejího života. Vstala ze stolu a řekla, "Děkuji vám!"

Odpověděl jsem, "Neděkujte mi. Já to neudělal." Ona řekla, "Ale samozřejmě, že ano" a vůbec to nechápala. "Nestalo by se to, pokud byste nade mnou nedržel své ruce."

Pomyslel jsem si, možná, že ta osoba, co sedí tam nahoře na mráčku, se nakonec třeba tak moc nespletla. Možná jsem byl zvolen pro tento dar, protože nenosím róby a turbany, protože nevěším tapisérie a nepálím kadidlo, protože nechodím bosý a nejím hůlkami mísu bláta. Možná je to proto, že jsem přístupný a mluvím v relativně jednoduchých termínech. Nebo je to možná proto, že mám schopnost přijít s malými a hloupými způsoby, jak vysvětlit věci, které sám teprve začínám chápat.

"To je jako," vysvětloval jsem a hledal snadno pochopitelnou analogii pro malou dívku, jejíž koncept duchovní synchronicity byl, že Melrose Place je jak jméno ulice, kde mám v LA kancelář, tak název jejího oblíbeného televizního seriálu. "Je to, jako kdybys právě vypila úžasnou sladkou čokoládu ... a děkovala jsi brčku."

Smála se.

Myslím, že jsme to oba pochopili.

Eric Pearl se objevil celonárodně v The Leeza Show, Sally Jessy Raphael, The Other Side i v dalších televizních programech. Uzdravení jeho pacientů byla k dnešku zdokumentována v šesti knihách: Hot Chocolate for the Mystical Soul; Chicken Soup for the Alternatively Healed Soul; More Hot Chocolate for the Mystical Soul; Hot Chocolate for the Mystical Teenage Soul; Are You Ready for a Miracle with Angels? A Ericova vlastní kniha, The Reconnection: Heal Others, Heal Yourself (Hay House), v češtině pod názvem RECONNECTION - Návrat k léčivé energii (Pragma).

Eric Pearl

 

Časté dotazy.

Co je to Rekonektivní Léčení?

Rekonektivní Léčení je forma léčení, která je na této planetě vůbec poprvé. Znovu nás spojuje s plností vesmíru, stejně jako nás spojuje s plností našeho bytí a toho, kdo jsme. Předpokládá se, že je schopné nás znovu-napojit na vesmír a na naši základní podstatu nejen skrze novou množinu léčivých frekvencí, ale pravděpodobně skrze zcela novou šířku pásma. Realita jeho existence se jasně prokázala jak v praxi, tak ve vědeckých laboratořích.

Reconnection je zárodečným procesem napojování se na vesmír, což dovoluje Rekonektivnímu Léčení zaujmout své místo. Tato léčení a tyto vývojové frekvence představují novou šířku pásma přinášenou skrze spektrum světla a informací. Je to díky Reconnection, proč jsme schopni komunikovat s těmito novými úrovněmi světla a informací a je to skrze tyto nové úrovně světla a informací, proč jsme schopni se znovu napojit. Tohle je něco nového. Tohle je jiné. Tohle je reálné - a je to v každém z nás.

 

Jak Eric Pearl objevil Rekonektivní Léčení?

Jako doktor měl Eric po 12 let vysoce úspěšnou chiropraktickou praxi až do dne, kdy ho pacienti začali upozorňovat, že na sobě cítí jeho ruce - i přesto, že se jich fyzicky nedotkl. Během několika prvních měsíců se na jeho dlaních objevovaly puchýře a krvácely. Pacienti začali brzo hlásit, že vidí anděly a zázračně se uzdravují z rakoviny, nemocí souvisejících s AIDS, syndromu chronické únavy, porodních defektů, mozkové obrny a dalších vážných onemocnění. To všechno se stalo, když Eric v jejich blízkosti jednoduše držel své ruce. A pokračuje to dodnes.

 

Jaké je srovnání s ostatními frekvencemi? Jak se to odlišuje od ostatních forem energetické práce, kterou používáme nyní?

Je zde něco, co zažíváme, a čeho si je většina z vás alespoň částečně vědoma. Zdá se, že čas plyne rychleji a stejně tak se rozšiřuje. Pro tento přechod se používá mnoho názvů. "Posun" a "Posun věků" jsou dva termíny, které používá Gregg Braden. Přechod předpověděli Mayové, Incové, Hopové, Nastradamus, Edgar Cayce i Kabala (židovská i křesťanská). V knize Walking Between the Worlds definuje Braden tento posun jako, "posun času v historii Země, stejně tak jako zkušenosti lidského vědomí. Posun věků nebo jednoduše Posun je definovaný konvergencí snižování planetárního magnetismu a zvyšováním planetární frekvence v tomto bodě v čase a reprezentuje vzácnou příležitost kolektivní změny vzoru lidského vědomí. Posun je termín aplikovaný na proces zrychlování Země v kurzu evoluční změny s vědomým propojením na lidský druh, elektromagnetické pole Země, následované procesem buněčné změny.

Ve světě léčení je nyní mnoho technik, které ustály test časem stejně dobře v současnosti jako kdysi - jenže nyní máme víc a nyní jsme víc, takže staré techniky už nejsou dostatečné. Tak, jak byly vždy dobré, už nejsou vhodné v rámci nových, rozšířených parametrů - stejně jako by lucerny nebyly vhodné pro osvětlení automobilu, i když pro koně a kočáry fungovaly dobře. Slabá místa těchto technik - požadavky na odstranění klenotů, odstranění pásku, víra příjemce, ochranné rituály, kterých se účastnily obě strany - už nejsou přítomné v těchto nových frekvencích.

Také si vzpomeňte, proč se mnoho z nás, kteří jsme praktikovali léčitelské techniky, těmito technikami vůbec zabývalo. Důvodem nebylo stát se fanatickým následovníkem techniky samotné - bylo to, abychom se stali léčiteli. Technika byla prostě jeden z našich prvních kroků v procesu.

Na chvíli si sami sebe představte, jak stojíte před velkým schodištěm vedoucím vzhůru. Jeden z vašich cílů - ten stát se léčitelem - očekává na vrcholu. Vaším prvním krokem je naučit se techniku. Vniknete do techniky, stanete se v ní mistry, možná se dokonce stanete i učitelem. Nyní vlastníte tento první krok. Je v pořádku, když se vám líbí, ale buďte opatrní, abyste se do něj nezamilovali. Protože pokud ano, tak si sednete, vytáhnete peřinu a polštář, zabydlíte se a z tohoto kroku se stane centrum po zbytek vašeho života. Ale co to znamená pro zbytek vaší cesty po schodišti? Zastaví se. Nyní je správný čas požehnat vašemu prvnímu kroku… a pokračovat výš.

 

Takže tvrdíte, že je to lepší než ostatní techniky?

Samozřejmě, že ne. Tohle není o otázce, jestli je to "lepší nebo horší", tohle je otázka vhodnosti. Když řídíte svoje Maserati po dálnici a jedete na romantickou večeři, uvědomíte si, že petrolejová lampa by nebyla nejvhodnější jako dálkové osvětlení. Také si ale uvědomujete, že halogenová dálková světla by nebyla tím nejvhodnějším osvětlením stolu. Rekonektivní Léčení je zde, aby nám dalo něco plnějšího a obsáhlejšího, protože nyní je čas, kdy můžeme mít něco plnějšího a obsáhlejšího.

 

Slyšel jsem, že když se naučím tuhle techniku, mohl bych ztratit ty, které dělám nyní.

Za prvé, Rekonektivní Léčení není "technika." Tohle je první věc, která ho odděluje od ostatních forem léčení, o kterých jste slyšeli. Za druhé, neztratíte vaše nastudované léčitelské techniky. Jenom nemusí být lehké je najít a možná se vám už ani nebude chtít se jimi zabývat. Jedním z důvodů je, že léčitelské techniky, které jsme na této planetě měli až doteď, jsou podmnožinou Rekonektivního Léčení. Jsou to stěží záblesky některých z jeho aspektů. Pokud všechny tyto techniky složíte dohromady, můžete dostat lehce větší odlesk Rekonektivního Léčení, ale zdaleka to nebude všechno. Přesto, že tato analogie není zcela výstižná, přemýšlejte o různých léčitelských technikách, které znáte, jako o jednotlivých písmenkách abecedy a náhodně jim přiřaďte písmena, například techniky C, J, P, Q, R. Pokud znáte pouze techniku "R", jste tak trochu omezeni v tom, co můžete hláskovat. Pokud znáte dvě techniky (pokud vlastníte dvě "písmenka"), můžete mít trochu více volnosti. I když znáte všechna písmenka

vyjmenovaná výše, jste stále značně omezeni v tom, co můžete dělat. Každé z těchto písmenek je podmnožinou abecedy. Pokud máte plnou množinu, všech 26 písmen, můžete plněji komunikovat, protože nyní můžete nejen hláskovat slova, ale můžete napsat knihu.

Jakmile pracujete z Rekonektivními frekvencemi, nejste už pouze v podmnožinách. Neztratíte vaše "R" nebo vaše "Q", když přistoupíte k vaší abecedě, jenom se musíte trochu snažit, abyste našli každé zvlášť. A není to ani příliš lákavé, když vám jejich používání v rámci množiny přináší o tolik větší odměnu, než když jste je zkoušeli používat jednotlivě jako celou abecedu.

 

Pracuje Rekonektivní Léčení pouze s fyzickými problémy? Bude stejně dobře pracovat na mentálních problémech?

Léčení je návrat do rovnováhy. Každá zdravotní výzva je fyzickou, mentální, spirituální a emocionální kombinací (a pravděpodobně několika dalších úrovní, pro která nemáme slova). Jednoduše to hodnotíme podle převažující charakteristiky. Rekonektivní Léčení se ničím specificky "nezabývá". Pokud si v jeho přítomnosti dovolíte návrat do rovnováhy, jako to udělá mnoho lidí, pak si to dovolíte. Prostě si to dovolíte.

 

Jaký je rozdíl mezi Rekonektivním Léčením a The Reconnection?

Rozdíl mezi Rekonektivním Léčením a The Reconnection je v podstatě daný záměrem. Záměrem Rekonektivního Léčení je v základu léčení, ať už fyzické, mentální, emocionální, spirituální nebo jakékoliv další úrovně. A samozřejmě, abyste dosáhli úrovně léčení přinášenou skrze Rekonektivní Léčení, zažijete do jisté míry Reconnection jako součást procesu. Je to toto "Reconnection", které dovoluje Rekonektivnímu Léčení, aby bylo o tolik dramaticky obsáhlejší než ostatní léčitelské "techniky", které jsme měli až doteď.

Záměrem The Reconnection je přivést nás k plnosti našeho vrozeného spojení s vesmírem. To se stane skrze zkušenost během dvou sezení, často nazývané jako přijetí osobního Reconnection. A samozřejmě, abyste dosáhli stupně spojení přinášeného skrze The Reconnection, zažijete do jisté míry i léčení jako součást procesu.

A přesto, že tyto dvě části nejsou zcela odděleným procesem, tak pro získání plných výhod z obou je nutné zažít vaše sezení Rekonektivního Léčení a vaše sezení osobního Reconnection během oddělených událostí.

 

Může se to naučit každý?

My všichni máme schopnost nést tyto nové frekvence léčení. Není to dar pouze pro pár vyvolených - guruů nebo "svatých" (podle obecného konsenzu) mužů nebo žen. Je to dar této doby; inteligence a moudrost, kterou potřebujeme, aby nás vedla, je už na místě. Tyto frekvence jsou staré i nové. Jsou "staré", protože pocházejí z vesmíru. Jsou "nové", protože tohle je poprvé, kdy jsou na této planetě. Nejsou něčím, co by něčí kamarád "óhmoval" po 15 let, ani to nejsou nějaké ztracené techniky starých nebo starověkých lidí. Věří se, že jsou to frekvence, které zažíváme na Zemi vůbec poprvé.

I přesto, že se z nějakého důvodu vesmír rozhodl "vsadit" tuto energii do Erica, aby začal proces rozšiřování frekvence, zdá se, že každým dnem více a více lidí hledá své místo, aby byli součástí tohoto fenoménu. Když to děláme, zvyšujeme celkovou úroveň vědomí. Každý týden se stovky lidí naučí Rekonektivní Léčení od všech na světě a ze všech typů zázemí - lékařského i nelékařského, spirituálního i nespirituálního, metafyzického i nemetafyzického, z new-age i mimo new-age. Tito lidé, kteří se to učí, přicházejí ze všech vrstev a profesí, demografických i socioekonomických tříd.

Každý přichází na stejné úrovni bez ohledu na jeho nebo její zkušenost nebo studijní zázemí - které má široký záběr. Skupiny jsou přibližně 50 procent muži, 50 procent ženy. Najdete zde učitele Reiki a maséry, ženy v domácnosti a studenty, doktory a sestry, církevní členy i stavbaře, vědce, školní učitele, počítačové analytiky, členy vlády, instalatéry a elektrikáře, bankéře i právníky. A na většině seminářů také najdete osoby, které nechtěly přijít, jak sedí vedle osob, které je přesto přivedly.

Neustálá rozmanitost v jakékoliv místnosti po světě je vaše ujištění, že během víkendového kurzu je adresována povaha této práce v prakticky každém aspektu života. Ti, kteří jsou na počátku semináře uzamčeni ve svých levých částech mozků, se ke konci často vyvinou tak daleko za tato omezení, že se musíte ptát, jestli opravdu uplynuly jeden nebo dva dny. A když si všimnete, že stavbař funguje se stejnou sebejistotou jako mistr Reiki - právě v tomto momentu - nemůžete jinak a uvědomíte si jednoduchou krásu tohoto daru.

Tyto semináře jsou o vytvoření atmosféry aktivní účasti, která podporuje objevování a učení se; jsou o sdílení skupinové zkušenosti. To, co se děje s těmito energiemi, když skupina pracuje dohromady, je, že úroveň každého jednotlivce roste úžasnou rychlostí. Je to, jako kdyby tam byl nějaký druh pole, které každého intenzivněji spojuje se skupinovým nastavením, čímž exponenciálně zrychluje naši novou evoluci. Všichni se každou sekundou měníme - a ještě by se dalo mluvit dlouho o strávení víkendu, když jste ponořeni v těchto frekvencích… společně.

 

Jste si jistý, že budu schopný/schopná tohle dělat? Skoro každý, koho znám, po účasti semináře Rekonektivního Léčení exceluje v léčení tak dramaticky, že to nedokážu vyjádřit slovy. Také znám pár takových, kteří vypadají, že mají strach jít kupředu, a pokračují s jejich předchozími technikami nebo se je snaží kombinovat s Rekonektivním Léčením, ale tímhle způsobem nedosahují velkých zlepšení. Takže to nechápu. Existují lidé, kteří nedokážou zpřístupnit tyto nejčistší energie? A pokud ano, proč bych měl/měla předpokládat, že já, začátečník, na tom budu jinak?

Tohle je skvělá otázka. Odpověď je vlastně obsažena ve výtažku z mé knihy:

Lidé se mě ptají, jestli má každý schopnost nést tyto nové frekvence a stát se léčitelem. Moje odpověď je: "Ano!" Každý to může dělat, ale oči jsou slepé. Je jen málo těch, kdo se odváží otevřít své oči… a ti, kteří to udělají, jsou často oslepeni tím, co vidí.

Každý, jakmile s tím přijde do styku, může dělat tuto práci. Dělají ji na semináři. Pro některé je těžké uvěřit, že to doopravdy mohou dělat i přesto, že se to děje viditelně přímo před jejich očima. Někteří jsou ztraceni v konceptu, že více je lépe, takže "přidávají" věci a nerozeznají, že tím ředí, stejně tak jako přidání šálku vody do mísy plné čili vám dá utopené čili. A je ještě třetí skupina, která to potřebuje vylepšit tím, že na to dá svůj osobní štempl. (Tohle se například stalo Reiki. Je těžké najít čisté, originální Reiki. Mnoho lidí - kteří dělají mnoho různých věcí - tvrdí, že jejich "technika" má předností právo na jeho vlastnictví.) Tato třetí skupina se necítí dostatečně bezpečná být tím, čím jsou, aby dokázali najít odměnu v prostém bytí jako součást tohoto procesu, aby rozeznali poctu, že byli pozváni a stali se součástí rovnice a bylo jim dovoleno (považuji to za "požehnání"), aby byli svědky procesu ve stavu úcty. Takže se to pokouší "odekorovat", zajistit si nějaký dru

h "práva" na proces a výsledky. Aby byli schopni říct, "Vidíte. Takhle to dělám. Takhle je to ještě lepší." Tohle je něco, co nazývám "pozlacenou lilií", vezme se dokonalost vesmíru a pokusí se udělat ještě dokonalejší.

Tato léčení přicházejí z místa dokonalé rovnováhy s vesmírem. Tím, že se snaží vylepšit dokonalé, ukazují tito jedinci každému, kdo je pozorný a všimne si toho, že nejsou schopni předně uvidět dokonalost… nebo ji nějak ztratili z očí. Na lidech v žádné z těchto skupin není nic špatného a mnoho z nich spadá do více z těchto skupin. Lidé, kteří do těchto skupin patří, prostě ještě nejsou na místě, kde by byli spokojeni a emocionálně schopni vystoupit ze svých zón bezpečí.

Proč by to pro vás mělo být jiné? Existuje mnoho důvodů. Mnoho z nich jsou právě ty důvody, že je to tak jiné pro mnoho dalších lidí, kteří jsou schopni přinášet to ve své nejvyšší formě. Za prvé, jako začátečník nemáte tolik zavazadel k odhazování. Uvnitř našich zavazadel jsou pocity jistoty a bezpečí. Je zde také strach z toho, že necháme odejít to, co jsme nasbírali, a nad čím jsme strávili čas a peníze. Ten často pochází z pocitu, že jsme se spletli, místo abychom rozpoznali, že to, kde jsme byli, byl prostě aktuální krok, který nás dovedl tam, kde jsme nyní. Je nutné zvednout nohu a udělat krok, abyste vykročili k něčemu dalšímu. Zvednout druhou nohu po předchozím kroku je také nutné, pokud chcete pokračovat ve vašem výstupu. Zvednete nohu a uděláte krok, bez odhledu na to, kolikrát to uděláte a bez ohledu na to, jak úžasný je tento krok. Drží vás tam, kde jste, v jednom a tom samém kroku. Je zde zapotřebí určitý stupeň odvahy, abyste se podívali na krok, který jste tak milovali - ať

už je to speciální orientální léčitelská technika, do které jste mohli investovat tisíce dolarů pro její dokonalé zvládnutí, a která vám tak dobře sloužila, nebo je to jedna z myriád ostatních úžasných technik, které se učí ve Spojených státech nebo v jiných zemích - požehnejte ji, poděkujte a dejte jí polibek na rozloučenou. K tomu je zapotřebí rozpoznat, že zamýšlenou funkcí kroku je… krok. Není to konečný výsledek, ale spíše část vašeho pokroku na vaší cestě. Tím, že vám nebyla vštípena doktrína léčitelských "technik" new-age, nemáte tato zavazadla, a proto nebudete kandidáty pro tento druh zápasu, abyste se toho zbavili.

Proč si myslíte, že vidíme pravdu v očích našich dětí tak snadno? Nepřicházejí na tento svět se zavazadly a investicemi, které sbíráme my. Radím vám, nejzkušenějším léčitelům, nezapadněte do toho. Ti vyvinutější ve skutečnosti chápou tento proces a jdou kupředu na tuto novou úroveň se vzrušením a očekáváním. Dokážete to? Samozřejmě. Dokážou to ostatní lidé? Jistě, že ano. Je pouze otázkou, kdy. "Je jen málo těch, kdo se odváží otevřít své oči… a ti, kteří to udělají, jsou často oslepeni tím, co vidí." Budete v pohodě.

 

Co je to, co cítím, když tohle dělám?

V určitém smyslu, a opravdu nechci použít takové to "vů-hů" slovo, je to naladění. A jakmile začneme chápat koncepty vibrací a přijímání, uvidíme, že naladění je perfektně přiléhavý termín. Přemýšlejte o tom v termínech efektů tohoto naladění. Řekněme, že jsme se narodili barvoslepí, neschopní rozlišit modrou od červené a od žluté. Pak se vám něco stane s očima a barvocitlivé buňky začnou fungovat. Dokážete si to představit? Náhle před vámi ožije zcela nová sféra vnímání.

V Rekonektivním Léčení probíhá stejná událost. Jakmile se naladíme (přijdeme do harmonie) na tyto nové frekvence energií, začneme cítit změny uvnitř našeho těla. Začneme uvnitř sebe registrovat tyto vibrace a stanou se naší částí. Být schopen rozeznat tyto vjemy je důležitým aspektem, když se učíme práci s těmito frekvencemi, stejně jako schopnost vidět barvy pomáhá malíři. Prosím, pamatujte si, že to není požadavek. Přesto, že je zpětná vazba poskytovaná touto schopností velkou výhodou při zdokonalování našich schopností, existují slepí malíři a hluší hudebníci. Systémy zpětných vazeb se ve vás vyvinou svým vlastním způsobem z místa klidu a míru. Interakce, zarovnání se silami a polem, komunikace se světlem a informacemi si zcela jistě najdou způsob, jak se o nich dozvíte.

 

Jak budu vědět, že na mě tohle naladění zafungovalo? Co mohu udělat pro to, aby si mé tělo uvědomilo tyto nové vibrace a bylo schopné stát se jejich vodičem?

Už jste v procesu, kdy procházíte těmito změnami. Tyto změny se ve vás dějí právě teď. Mnoho lidí z toho a priori vyvozuje, že tento proces naladění se ve vás kóduje a odkrývá, už když čtete tyto otázky a odpovědi. Ostatní už na to nejspíše přicházejí anebo na to přijdou.

Podle mé zkušenosti, jsou zde tři hlavní "styly", jakými si lidé prochází tímto naladěním, tímto posunem, abyste obsáhli nové frekvence:

1. Můžete si všimnout změn ve vás prakticky od začátku - nové pocity tepla, zvláštní pocity ve vaší hlavě nebo v rukách, když prvně slyšíte o Reconnection, nebo když vidíte knihu v obchodě.

2. Pro ostatní může proces začít poté, co zvednete knihu a držíte ji, nebo ji otevřete a začnete číst. Můžete si začít všímat, že se věci dějí, když čtete knihu - nebo tyto dotazy - více a více. Ponořeni v tomto materiálu se vaše pocity stávají více a více očividnými.

3. Pár z vás nemusí cítit nic trochu déle - tři dny, tři týdny, možná déle.

A nakonec je tu čtvrtý "styl" - manifestace. Takové osobě se tvoří malé puchýře nebo zažívá nevysvětlitelná krvácení, stejně jako já v jednu dobu svého vývoje. Pokud se to děje, zdá se, že to trvá pouze jeden nebo dva dny a jednoduše to znamená, že se vaše tělo mění, aby neslo a vyšlo vstříc těmto novým a větším (obsáhlejší) frekvence.

 

Měl jste někdy někoho, kdo nebyl schopen tohle dělat?

Každý, jakmile začne interagovat s těmito novými frekvencemi, se zdá být schopen dělat tuto práci. Ve velmi vzácných případech může mít osoba určité problémy cítit to na úplném začátku semináře. Koncem víkendu je obvykle skoro každý schopen cítit to opravdu silně. V absolutně vzácných případech, pravděpodobně méně než 10 lidí z mnoha tisíc, kteří byli na semináři, nemusí být někteří schopni to cítit ani na konci víkendu. Ale je to stejné, nejspíše uvidíte změny, které se dějí v osobě, na které pracujete a uvědomíte si, že Rekonektivní Léčení skrz vás stejně jde, jak to demonstruje člověk, na kterém pracujete.

Pamatujte si: pokud máte problémy to cítit, jednoduše se snažíte až moc!

 

Chtěl bych mít léčení. Mám chtít soukromé sezení nebo by bylo lepší přijít na seminář?

To záleží na několika faktorech. Za prvé, může být moudré jít na seminář, pokud je vaším zájmem přinášet léčení ostatním. Mnoho lidí, kteří přijdou na semináře, říká, že jsou vyléčeni už jen tím, že se zúčastnili, a to i přesto, že jejich záměrem pro účast bylo naučit se, jak léčit ostatní. A i přesto, že nemůžeme dávat žádné určité sliby, že to bude i váš případ, je jasné, že se dá říci mnohem více o ponoření se do těchto léčivých frekvencí na celý víkend. Je důležité naučit se tuto práci nejen pro výhody, které vám dávají osobní přínos, ale také jako dar, se kterým jste schopni nabídnout to pro pomoc ostatním. Jestliže je jediným důvodem pro vaši účast sebeléčení, mohli byste uvážit spíše soukromé léčebné sezení. Pokud toužíte pomáhat ostatním stejně jako sobě, vaše nejvhodnější cesta může být účast na semináři.

Pro informace o účasti na seminářích navštivte, prosím, TheReconnection.com.

 

Rád bych soukromé sezení s Ericem Pearlem. Jak si ho zařídím? Budu muset letět do LA?

Jak pokračujeme v našem náročném cestovním plánu, zbývá Ericovi jen velice málo času pro soukromá sezení. Nicméně jsou zde tisíce vysoce schopných praktiků, které Eric vytrénoval, a kteří nabízejí sezení stejně jako on. Tito lidé jsou schopni přinášet stejné výsledky jako Eric, mají mnohem větší dostupnost a vyžadují mnohem méně cestování. Vaše výdaje tak budou výrazně sníženy.

Informace o prakticích ve vaší oblasti můžete najít v online Adresáři praktiků (Practitioner Directory). Tento online adresář obsahuje vás i další praktiky z celého světa a umožňuje vám si je vyhledat na našich webových stránkách TheReconnection.com.

Nejsme si jisti, kdy bude Eric opět dostupný pro soukromá sezení. Skrze ostatní praktiky vidíme obrovský úspěch a cítíme se lépe než dobře, když vidíme je.

 

Vím, že existují další praktici, ale není nejlepší jít ke zdroji? Nebylo by to lepší od Erica Pearla samotného?

Zdá se, že pouhou interakcí s Ericem jsou lidé schopni se skoro okamžitě naladit/převzít tuto schopnost. A většina, pokud ne všichni účastníci, na našem semináři je schopna po úspěšném zakončení semináře začít nabízet sezení. Vzpomeňte si, Zdroj je Bůh, Láska a/nebo Vesmír, zvolte si své slovo. Eric je jednoduše nástrojem, skrze který byla tato léčení uvedena do světa. Zdroj je vždy s vámi všemi.

 

Měl Eric nebo nějaký jiný praktik úspěch s (vložte specifickou nemoc)?

Během let jsme viděli tolik pacientů, že je v tuto chvíli skoro nemožné vzpomenout si na všechny specifické případy. Důležitým konceptem pro vás je zde pochopit, že mohou přijít tři lidé se stejnou diagnózou a se stejnou množinou symptomů a dosáhnout tří různých druhů výsledků. Některá z největších a nejvíce dramatických léčení, která vidíme, se stávají v případech, kdy nevíme vůbec nic o tom, s čím pacient zápasí. Jak říká Eric, "Velmi často se stává, že čím méně praktik "ví" o tom, co je s pacientem/klientem "špatně", tím lépe pro pacienta/klienta." A zatímco velmi mnoho lidí vidí výsledky, které se okamžitě a natrvalo fyzicky manifestují, ve vzácných příležitostech existují lidé, kteří na počátku nedemonstrují rozeznatelnou odpověď. Mnoho z nich tak udělá později během několika dní nebo několika týdnů. A někteří nemusí. Většina vyléčení má tendenci být trvalá. Některá se demonstrují ve své úplnosti okamžitě, některá se vyvinou časem. Léčení, která máte, jsou už napořád vaše a zůstávají s vámi.

 

Co mohu očekávat během sezení Rekonektivního Léčení nebo Reconnection? Jak se na to co nejlépe připravit? Co mohu udělat, abych tomu umožnil být co nejefektivnější?

Každá zkušenost s Rekonektivním Léčením je jedinečná. Často jsou vyléčení hlášena okamžitě během jediného sezení a někdy trvá trochu déle, než se léčení vyvine. Pokud budete mít štěstí, vaše léčení přijde ve formě, kterou předpokládáte; pokud máte opravdu štěstí, vaše léčení přijde ve formě, na kterou jste ani nepomysleli, takové, kterou má vesmír na mysli právě pro vás.

Léčení mohou přijít ve všech formách. Nejlepší způsob, jak si dovolit vyléčení, je být ve stavu očekávání, neočekávat nic určitého nebo vytoužené výsledky. Položte se na stůl, relaxujte, zavřete své oči a jednoduše si všímejte. Pozorujte. Staňte se obojím, pozorovatelem i pozorovaným.

Buďte v odpočinkové atmosféře, položte se na svá záda na masážní stůl nebo na cokoliv pohodlného, pro co jste se rozhodli, zavřete své oči a všímejte si. Jenom si všímejte. Vzdejte se své účasti v procesu a jednoduše pozorujte, že je tam něco, co lze sledovat, stejně jako když tam není ke sledování nic; ležte tam a nechte to jít, jako byste prostě měli trochu neočekávaného času k odpočinku.

Nedoporučoval bych, abyste nutili svoji mysl být prázdnou nebo se pokoušeli na nic nemyslet. Je pravidlem, že lidé mají problém s konceptem nemyšlení. Mysl vždycky jede. Doporučil bych, abyste si jednoduše všímali čehokoliv, co samo přitáhne vaši pozornost. To vám dává možnost něco dělat a má tendenci zmírňovat stres často způsobený tím, když se snažíte na nic nemyslet a zkoušíte něco, o čem nevíte, jak na to. Umístěte pozornost dovnitř svého těla a dovolte, aby cestovala skrze něj. Pozorováním čehokoliv, co vnímáte, mimo to obvyklé, vám dá dostatek k zaneprázdnění mysli, aniž byste se ztratili v mentálních "měl/měla bych" a "neměl/neměla bych."

Nedýchejte speciálním způsobem, nesnažte se vizualizovat si relaxační scény nebo požadovaný výsledek, ani nemeditujte a neopakujte tiše mantry (nebo jakkoliv jinak). A nesnažte se "dělat" něco jiného, co bych nezmínil, něco, o čem si vy nebo někdo jiný myslíte, že to "pomůže". Nepomůže. Prostě vám to přinese něco, co jste schopni dělat sami o sobě a bude vás to rušit v tom, abyste si byli schopni vychutnat plnost a realitu této zkušenosti. A pokud je to ten případ, měli jste radši zůstat doma. Když jste připraveni nechat být a nepokoušet se "směřovat" nebo rozšiřovat zkušenost, když vaše ego úspěšně ustoupilo z cesty, takže se nepokoušíte "pozlatit lilii", jste připraveni zažít to, co dělá Rekonektivní Léčení jiným, co dělá Reconnection reálným.

Jste připraveni přijímat.

 

Kolik potřebuji sezení? Jak dlouho to trvá, než dojde k vyléčení?

Jedna návštěva - možná dokonce část jedné návštěvy - může být dost. Obecně se doporučuje, abyste uvážili až tři sezení. A i přesto, že každé léčení je speciální, často má něco obzvlášť speciálního tendenci stát se během léčení číslo tři.

Vyléčení se stávají okamžitě. To, co vyžaduje "čas", je, aby se osoba "rozhodla" akceptovat léčení. Ať už přijmete všechno, co hledáte, během vašeho prvního, druhého nebo třetího sezení, je na čase nechat to být a dovolit věcem, aby se vyvinuly podle svého. Pokud nic nepřijmete během vašeho třetího sezení, nemusí být pro vás Rekonektivní Léčení ten vhodný způsob, jak získat to, co v této době v životě hledáte. A znovu, možná budete chtít nechat to být a dovolit, aby se otevřelo cokoliv, co by mohlo. Můžete se rozhodnout se vrátit za tři, šest, možná dokonce za osmnáct měsíců. Jediná chvíle, kdy bych mohl uvažovat o několika dalších sezeních, je buď: a) pokud se vám objeví nová situace; nebo b) pokud jste během prvních tří návštěv zažívali jasné, rozeznatelné a neustálé zlepšování a vypadá to, že je ještě trochu prostoru ke zlepšení. V ten okamžik bych mohl uvažovat o několika dalších sezeních. Poté bych to zase nechal být a dal si čas, aby se odkrylo to, co může. Rekonektivní Léčení není o

pravidelných návštěvách nebo "opravách". Není potřeba přicházet na "týdenní" sezení nebo na nějaký druh "pokračování". Jakmile máte vaše sezení (jedno nebo více), "vlastníte" svoji změnu, své léčení, svoji evoluci. Je vaše. Nikdo vám ji nemůže vzít. Nikdy.

 

Kde mohu najít ostatní Praktiky v mé oblasti?

Je několik způsobů, jak najít ostatní praktiky. Jeden způsob je spojit se s Rekonektivní Asociací (Reconnective Association, The RA), celosvětovou organizací podporující praktiky Rekonektivního Léčení. Tato asociace zajišťuje podpůrné nástroje, aby pomohla vám a vašemu povolání v práci, včetně online Adresáře praktiků (Directory of Practitioners). Tento online adresář obsahuje vás i další praktiky z celého světa a dovoluje vám je vyhledávat na našich webových stránkách TheReconnection.com.

Také můžete najít ostatní praktiky ve vaší oblasti tak, že budete dobrovolně pomáhat na některém z našich tréninkových seminářů, když přijedeme do vaší oblasti. Mnoho lidí v tom vidí skvělý způsob, jak potkat praktiky a spojit se s ostatními ve své oblasti.

 

Na úvodní stránku

převzato z https://thereconnection.com/cs